Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

1.5.2020 - 31.5.2020

Prezentace knihy Františka R. Krause "Povídky ze Svrabové čtvrti"

České Centrum s radostí prezentuje knížku Františka R. Krause "Povídky ze Svrabové čtvrti - Zmizelý svět židovské Prahy". Knihu přibližuje jeho syn, Tomáš Kraus, absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a někdejší aktivista Jazzové sekce. Od roku 1991 je Dr. Kraus tajemníkem Federace židovských obcí. V této funkci se, vedle vybudování nové infrastruktury celé organizace, zabýval zejména otázkami restitucí židovského majetku a odškodnění obětí holocaustu, a to jak na vnitropolitické, tak na mezinárodní úrovni.

 

 

František R. Kraus


František Robert Kraus (14. října 1903 Praha – 19. května 1967 Praha), byl československý spisovatel a novinář, člen protinacistického odboje a přeživší holokaustu. Působil v ČTK, Prager Tagblatt, Prager Presse, Tribuně, v Českém rozhlase zakládal krátkovlnné vysílání a byl prvorepublikovým zahraničním zpravodajem v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce. Patřil do tzv. Pražského kruhu spisovatelů. Měl kontakty také na české intelektuální prostředí, přátelil se s Maxem Brodem, Franzem Kafkou (povídka Džbánek plzeňského), Gustavem Meyrinkem, Karlem Čapkem, Jaroslavem Haškem, Janem Masarykem. Jeho literárním vzorem, rodinným přítelem a životním učitelem byl „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch. V listopadu 1941 byl zařazen do úplně prvního transportu, který šel do Terezína. Z Terezína byl transportován spolu se svou manželkou 1. října 1944 do Auschwitz. Posléze byl přeřazen do KZ Gleitwitz, později do další fabriky v Blechhammeru. Po skončení války se vrátil do Prahy. Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku 1989 zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, Arnošt Lustig, jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k Jacku Londonovi, E. E. Kischovi či Primo Levimu, zůstává zatím osobnost a dílo F. R. Krause u nás i ve světě na okraji zájmu.

 

Povídky ze Svrabové čtvrti

Zmizelý svět židovské Prahy

 

Texty uveřejněné v této knize jsou první částí projektu vydání souborného literárního díla židovského česky píšícího spisovatele Františka R. Krause (1903–1967). V povídkách tohoto svazku (zčásti i autobiografických) vyniká jeho osobitý popis „pražských typů“ a mimořádná citlivost k reáliím. Vyrůstá před námi obraz Prahy nevšední (díky umění dívat se z nečekaných úhlů) a zároveň realistický (jde o Prahu starou, zasutou, leč skutečnou). Některé z povídek se týkají osobností, s nimiž se znal (Franz Kafka, Egon Ervín Kisch) či příběhů dob minulých (Mozart, Casanova), jiné jsou příběhově usazeny do období Mnichova a protektorátu a zčásti i do období holokaustu, který sám zažil (Terezín, Osvětim) a jehož se bude týkat další povídkový svazek.

Do této doby jen některé z uvedených autorových povídek vyšly alespoň časopisecky (místy deformovány cenzorem), další zůstaly až dosud pouze ve strojopisu. Knižně tyto povídky vycházejí poprvé.

Soubor povídek Františka R. Krause je bezesporu literárním objevem. Objevem nečekaným, neboť v rámci dnes již dobře prozkoumaného literárního „Pražského kruhu“ meziválečných židovských, německých a českých spisovatelů, se pro čtenáře najednou objevil nový silný hlas. Představuje se nám spisovatel s mimořádně bohatým jazykem, s osobitě pojatými tématy, s věrně vykreslenými charaktery i popisy genia loci Prahy – té vznosné i té chudé, rozpadající se. Spisovatel, který popisuje život v uličkách právě asanovaného pražského ghetta i v ulicích a třídách poasanačních, spisovatel, který si všímá osudů „malých lidí“ i pražské bohémy, který tento život sám žil a prožil a dokázal jej věrohodně, s okouzlením, a přitom nesentimentálně popsat.

Krausův literární žák a dlouholetý přítel Arnošt Lustig o něm mimo jiné napsal:

„František Robert Kraus, který není v literárním slovníku. Člověk ze stejného fládru jako Jack London, Albert Londres a Curzio Malaparte a Egon Erwin Kisch a Isaak Babel nebo Adolf Rudnicky. Jeden z mých předčasně zemřelých kamarádů.“

Kniha je opatřena doslovem od Františka Cingra, slovníčkem a krátkými edičními poznámkami. S citem ji ilustroval rodinný přítel, malíř Ivan Bukovský.

Recenze: Povídky ze Svrabové čtvrti

Koupit knihu v e-shopu Luxor

E-Kniha: Kosmas a Palmknihy

 

Přečtětě si první povídku - ukázka ke stáhnutí

 

Foto©Nakladatelství Cattacan

 

Tomáš Kraus představuje Knihu Františka R. Krause 

Video v anglickém jazyce

 

 


 

Ilustrace

Autor ilustrací v knize: Ivan Bukovský 

Foto©Nakladatelství Cattacan

               
         

 

Ivan Bukovský

Přítel rodiny F. R. Krause, autor ilustrací a obálky knihy Povídky ze Svrabové čtvrti – Zmizelý svět židovské Prahy.

Ivan Bukovský (*1949) je malíř a středoškolský pedagog, absolvent Výtvarné školy Václava Hollara a Akademie výtvarných umění v Praze (ateliér prof. Jana Smetany). Roku 1974 obdržel studentskou Cenu 17. listopadu. Roku 1975 společně s Janem Bouškou a 1976 poprvé samostatně vystavoval v malé neoficiální galerii Divadla v Nerudovce. Zúčastnil se významné generační Výstavy mladých v Mánesu (1976). Roku 1978 se zúčastnil neoficiální generační skupinové výstavy Konfrontace v Mikrobiologickém ústavu ČSAV. Se svým spolužákem z Akademie, Jiřím Sozanským, byl spoluorganizátorem prvního ze tří neoficiálních výtvarných sympozií v Terezíně roku 1980. Na výstavu bylo dva dny po zahájení uvaleno na příkaz KSČ informační embargo, ale zprávu o ní již předtím zveřejnily noviny i televize a zákaz naopak zvýšil návštěvnost. Až do konce 80. let Bukovský vystavoval většinou pouze v menších galeriích. V letech 1984–1990 spolupracoval s Krátkým filmem. Počátkem 90. let navštívil na pozvání bratří Lucchettů Itálii a roku 1993 Izrael. Od roku 1993 se věnuje středoškolským studentům v příbramské waldorfské škole. Učí zde dějepis a dějiny umění a výtvarnou výchovu. V letech 1996–2003 byl pedagogem na SOŠ a VOŠ ve Štětí. Ivan Bukovský žije a pracuje v Příbrami. Byl členem výtvarné skupiny Lipany (1991–1992) a SVU Mánes (1992–2013) a Středočeského sdružení výtvarníků. Po odchodu z SVU Mánes je členem Volného sdružení M (zal. 2013).

Výstavy: Národní galerie Praha, GASK Kutná Hora, AJG Hluboká, Galerie Klenová, Galerie Cheb, Galerie Litoměřice, Paňstwowe muzeum Majdanek, Yad Vashem Jeruzalém

Web: Ivan Bukovský

Pamět národa: Ivan Bukovský

 

 


 

 

Židovská Praha - Josefov

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau. Původní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. stol. coby chudinská čtvrť odsouzeno k „asanaci“. Ta byla v rámci Pražské asanace zbourána a nahrazena novou zástavbou. Z ghetta se zachovalo málo staveb, mezi nimi židovská radnice, Starý židovský hřbitov a šest synagog: Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga.

 Ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy představujeme výběr fotografii před asanací, z jejího průběhu i potom.

 

Pro popisky k fotografiím, prosím zapnětě titulky videa

Vybrané fotografie ze sbírek Muzea hlavního města Prahy

 

 

 

 

 

 

Speciální poděkování: 

Stáňa Findejsová, ředitelka nakladatelství Cattacan. Nakladatelství Cattacan

Federace židovských obcí v ČR 

Muzeum hlavního města Prahy

 

Místo konání:
Datum:

Od: 1.5.2020
Do: 31.5.2020

Organizátor:

České centrum

Datum: 28.4.2020 13:20:00


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala